Červenec 2014

16. kapitola - Večeře v kuchyni

26. července 2014 v 20:00 | Lajheril |  Znovu rozkvést
Doufám, že se mám touhle dobou Americe víc než skvěle! Doufejte se mnou! :)

Máme tu přednastavenou kapitolu, která -ruku na srdce- není nic moc. Je kratší a tak nějak...o ničem. Ale to nevadí, protože to berte jen jako ticho před bouří. Už než jsem odjela, tak jsem rozepsala další kapitolu a tam se konečně bude něco dít. A myslím, že vás tím dokonce překvapím!

Lajheril

Cestovní horečka

15. července 2014 v 11:01 | Lajheril |  Oznámení
Vždycky jsem byla plašoň, co si nic neumí zařídit sám a raději tam někoho pošle za sebe. Umíte si představit, jak musím být vystresovaná teď, když zítra odlítám s devítiletou ségrou mojí nejlepší kámošky za ní do New Yorku? Jsem strachy bez sebe.

Ale musím to zvládnout. Tak MOC jsem chtěla jet, že jsem na žádné okolnosti nebrala ohledy. Bude to dobré, říkám si. Musí.

Měla jsem v plánu npsat nějaký rozsáhlejší článek o mých pocitech a přípravách, ale čas nějak kvapí a já už to nestihnu :D. Klasika...

Všichni mi držte pěsti (kolik pěstí tolik štěstí) ať to všechno klapne v klidu a já se někde psychicky nezhroutím. Už teď při té představě přesedání ve Frankfurtu se mi dělá mdlo. Doufám, že z toho dělám jen zbytečně velkou kovbojku a je to snadné jako facka.

Budu se řídit pravidlem "jdu s davem", takže pak vám dám zpětnou vazbu, jak to fungovalo. Samozřejmě napíšu o VŠEM, co jsem tam zažila. Už jen proto, abych si to sama uchovala navždy, protože každé vzpomínky časem maličko vyblednou. Ale tahle nesmí!

Budu fotit jako utržená ze řetězu, takže příští článek o USA bude můj osobní fotodeníček! :)

Co se týče kapitol - jo, chtěla jsem se snažit, aby byly přednastavené. A ne, nepovedlo se :D Aspoň ne v té míře, v jakou jsem doufala. Takže během doby, kdy tu nebudu, což je do 8. srpna, nečekejte víc než jednu kapitolu.

Doufám, že se tu ve zdraví zase v srpnu potkáme, protože mě čekají překvapivě dobré věci, takže se prostě MUSÍM vrátit v pořádku.

Lajheril

15. kapitola - Když vás okouzlí kejkle

11. července 2014 v 0:38 | Lajheril |  Znovu rozkvést
Konečně je to tady! Úplně první kapitola, která je napsána teď. Doufám, že se vám bude líbit ještě více, když jsem se tak snažila a protáhla její délku do (alespoň na mě) monstrózních rozměrů.

Velmi prosím o komentář, vyjádřete se, zda jsem se trefila do stylu, kterým byla psána doposud.

Snad v ní není moc chyb, trpím Kristeníným syndromem: rychle dopsat kapitolu a přidat ji bez čtení. Jo, stydím se a je to hrozné. Pak to budu zase zpětně opravovat - já trdlo :D

14. kapitola - Lektvary - rýsující se problém

5. července 2014 v 11:23 | Lajheril |  Znovu rozkvést
Konečně jsem tady s novou kapitolou! A co líp - vyléčila jsem se z toho hnusného nachlazení. V průběhu toho procesu jsem ale nakazila přítele, takže předpokládám, že to stejně budu mít hned zpátky (to ale nesmím, protože se chystám na delší výlet, o kterém bych chtěla informovat v samostatném článku).

Kapitola patří mé věrné Maybelline - motivuješ mě, abych se stále snažila a drahé Kristen, která je tu nová. Děkuji vám, holky, jste moje hnací motory :)

Mimochodem - objevila jsem jednu faktickou chybu. V některé z předchozích kapitol jsem říkala, že v Krásnohůlách učí jediný profesor (chlap)a to obranu, ale v téhle kapitole jsem si protiřečila. Zkusila jsem to ale nějak zakecat v jedné z dalších kapitol a nakonec jsem zjistila, že to zakecávání dalo postavě překvapivou hloubku a do příběhu se to hodí.

Samochvála smrdí

2. července 2014 v 17:13 | Lajheril |  Oznámení
Pokud opravdu samochvála smrdí, tak tento blog bude za moment přímo nesnesitelně páchnout! :D

A proč? Přečetla jsem si jednu ze svých povídek. Myslím, že taky tu jednu z mála čitelných, ale...líbila se mi! Opravdu hodně. Až na drobné (někdy větší) gramatické chyby vyskytující se téměř v každém druhém odstavci. Při tom čtení jsem to ale opravila, takže snad se jejich intenzita snížila na minimum.

Ale musím říct, že co se stylistiky a samotného příběhu týče, byla jsem mile překvapená! I když by se našly detaily, co bych přepsala, tak jsem to neudělala, aby se dochovala autentičnost toho, že jsem to psala jako mladičká puberťačka. A ty chyby, které tam případně najdete, jsem tam určitě nechala taky právě kvůli tomu! :D

Tímto vás tedy zvu k přečtení dokončené povídky BRADAVICKÁ POPELKA, která je nyní ve stavu, že se za ni nemusím stydět!

I když vím, že jsou mnohem horší důvody, zač se tady na blogu stydět (prvotinu Vlkodlačí mládě, která je ostudná a neustále uvažuju o jejím ukrytí :D ), tak jsem opravila Popelku právě kvůli tomu, že ji dříve četlo mnoho lidí a kdybych sem teď zavítala jako nově příchozí návštěvník, osobně bych si vybrala právě ji.

Přestože jsem týden nic nepřidala, alespoň víte, že jsem se neflákala. I když nechci nic slibovat, protože to nikdy nedodržím, tak... dnes mám v plánu podělit se o další kapitolu k Znovu rozkvést.

Říkala jsem ti, Maybelline, že jsi moc rychlá! :D Kdybys počkala, mohla sis Popelku přečíst v mnohem kvalitnější podobě! :)