9. kapitola- 3. a poslední část

5. dubna 2008 v 13:58 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Tato kapitola je dost věnovaná Šedohřbetovi.Vážně nevím jak je to napsané. Psala jsem ji na pláži, kde bylo 40°C. Navíc dneska, když ji přepisuju jsem totálně tupá takže... No každopádně pište komentářky. P.S.:Tato kapča je věnovaná mojí net-kámošce Areneis, výborné autorky povídek. Dík moc Ar, že se mnou na tom icq ještě vydržíš a že ten počítač radší nad míma blbýma kecama nerozmlátíš. Taky moc děkuju za neustálí přísun dobré nálady od tebe.
Pa Lajheril

Šedohřbet bouchnul rukou o stůl. Byl právě v nepřeměněném stavu. Zrovna se dozvěděl, že ten Potterovic kluk Brumbálovi všechno vyžvanil. Teď, když se mu to tak začalo dařit! Naštěstí, ti lidé si myslí, že po Potterovi. To mu přišlo nad míru směšné. Rozchechtal se krutým, ale upřímným smíchem, při kterém vycenil dvě řádky žlutých zubů, mírně zaoblených do špičata. Podíval se na Měsíc a zjistil, že nemá daleko k úplňku. Zachvěl se při pomyšlení na čerstvé maso.
Jako snad jediný z vlkodlaků v Anglii si uměl vybírat oběti, ale ostatní mu pomáhali ve všech potřebných věcech, které nemohl zvládnout sám. Většina jeho armády byla pokousaná od něj a on na to byl velice pyšný. Zavolal si jednoho poslíčka a přikázal mu, aby přinesl pořádně krvavý biftek mu samotnému, i zbytku vlkodlaků. Tady jich moc nebylo, jelikož toto místo bylo něco jako hlavní štáb. Scházeli se tu na porady a celé sídlo patřilo Šedohřbetovi. Momentálně se však žádná schůze nekonala, takže tu byl jen on a několik jeho věrných vlkodlaků. Téměř přátel.
" Pane, jde k vám…" oddechoval nový příchozí Tebhood, který vypadal, že asi za pár vteřin omdlí, nejen z běhu, ktyrý musel absolvovat, aby pánu řekl co chce, ale taky ze zprávy.
" Co je?" Vyštěkl na něj Šedohřbet . Otázka byla položena tázavě, ale zněla spíš jako rozkaz.
" Přichází k vám Pán zla!" vysoukal ze sebe Tebhood.
" Vážně?" Zeptal se v klidu Šedohřbet. Z lorda Voldemorta strach neměl. Tedy….věděl, že ho a jeho armádu vlkodlaků potřebuje. Čekal na tuto návštěvu, už od jeho( Voldemortova) znovuzrození.
Dveře do pokoje se rozrazily a do komnaty vešel Pán zla i se svou družinou- Malfoyem, Balatrix Lestrangeová, pak poskok Červíček a další tři Smrtijedi, které Šedohřbet nepoznával.
"Rád vás vidím, starý příteli." Řekl zvonivě Šedohhřbet, který nikdy Voldemortovi neřekl "pane", což samotného Voldyho nijak netěšilo, ale neřekl na to nic a jen odpověděl:
" Dobrý večer, Šedohřbete. V minulosti jsme měli velice dobré vztahy a jelikož vlkodlaci jsou hodně užiteční, chtěl bych abychom opět staré známosti." Povídal Pán zla a výhružně se mu zalesklo v očích. Tím samozřejmě chtěl dát Šedohřbetovi najevo, že pokud odřekne, bude mít jisté problémy.
Ten však jen řekl " jistě , pokud máš co nabýdnout".
Na to Voldemort čekal a stručně vysvětlil systém.
"Budeš mít stálý přísun potravy. Každý úplněk. Za to však budu požadovat občas nějakou pomoc." Řekl.
Na otázku kolik odpověděl Pán zla " dost". Pak přešli na téma " Další plánovaná akce vlkodlaků" a Šedohřbet mu vylíčil, že se chystá na jistou Hermionu Grangerovou pomocí Pottera.
"Dobře." Přitakal Pán zla, ale výrazně mu naznačil, že Potter je jeho. Pak navrhl, že by to mohli zkřížit s akcí Smrtijedů. Pár minut to projednávali a pak vzniknul konečný plán : o úplňku po Vánocích vylákají Pottera a šmejdu Grangerovou ven, za pozemky Bradavic. Tam budou čekat Smrtijedi, kteří je odvedou do Zapovězeného lesa. Šedohřbet kousne tu šmejdu a Pán zla zabije Pottera.. Dokonalý plán. Pochválil si Pán zla.
"Ano.." přisvědčil Šedohřbet.
"Ale jak je chcete vylákat?"
"Chceme." Opravil ho Voldemort a Šedohřbet jen omluvně pokýval hlavou.
"To nechte na mě. Domyslím to." Řekl Pán zla a s těmito slovy odešel i se Smrtijedy z komnaty.
Šedohřbet si jen slastně oddechnul a nechal se unášet představou, že se zakousne do mladého krku. (Pozn. autora: toto všechno se odehrálo kolem 6. hodiny ráno)
****************************
V Harryho ložnici časně ráno
Harry se trhnutím probudil a podíval se na hodinky. Bylo přibližně 6:15 ráno. Jelikož ho šíleně bolela jizva, tak usoudil, že Voldemort se zřejmě raduje. Bolest, jež tak náhle přišla, stejně rychle odeznívala. Harry, kterému se ještě nechtělo spát, ještě v rychlosti naškrábal dva vzkazy, které později, s Ronem a Hermionou chtěl poslat. Na prvník si nedal moc záležet a jen na kousek pergamenu napsal:
Pane profesore,
Dnes brzy ráno mě bolela jizva, kdyby to mělo nějakou souvislost s tím, o čem jsme se bavili předtím, dejte mi prosím vědět!
Harry
Tento vzkaz měl v úmyslu poslat Brumbálovi. Druhý, který měl v úmyslu právě napsat kmotru Siriusovi. Na něm si dal záležet víc.
Milý Čmuchale,
rád bych Ti dal vědět,co se se mnou děje. V posledních měsících mívám sen, že jdu pěšinou. Nic víc, ale včera jsem tam potkal Hermionu, kterou kousnul vlkodlak. Hermioně se zdál ten samí sen, ale teprve poprvé. Dnes se mi zdál taky takový, ale tentokrát vyskočil vlkodlak po mě. Jen jsem chtěl, abys to věděl. Brumbálovi jsem to taky řekl a ten mi slíbil, že mě buď on, nebo Snape bude učit nitroobranu. Mimochodem, nemohl by ses přimluvit a domluvit mi ty hodiny spíš s Brumbálem? Jo a dnes asi v 6: 15 mě bolela jizva.
Tvůj Harry
P.S.: Kdo kousnul našeho společného přítele? Prosím zjisti mi to. Je to důležité.Dík.
Po dokončení dopisu je oba schoval do nočního stolku a znova ulehnul do postele a usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.