9. kapitola- 1. část

5. dubna 2008 v 13:56 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Vzhledem k tomu, že tato kapitola je psaná v Turecku na dovolené nevím v jaké je kvalitě. Mimochodem, přidala bych tuto kapču dřív, ale ti vydřidušiv hotelu na recepci tady, chtějí za 15 minut na netu 2 dolary. To bych se s mojím tempem nestihla pomalu kouknout ani na mail. No teď ale k tomu, proč je tato kapitola na části. Je to proto, že ji nepíši najednou a před každou tou částí chci mít úvodník. Každá část je dlouhá stejně jako normální kapitola, takže nevím, proč další už není desátá. No nevadí. Prostě je to takto. Užijte si konečně( doufám, že pořádné ) počteníčko po dlouhé době. A pište komentářky prosím. Pro autora je to největší odměna.
Dík Lajheril.

Brumbál si ztěžka oddechnul. Stále se rozhodoval, zda by měl triu říct všechno co ví, i jeho teorie. Sundal si z křivého nosu své půlměsícové brýle a promnul si oči. Bylo na něm vidět, že usilovně přemýšlí. Naposledy před vyřknutím toho všeho se podíval na tři napjaté tváře sedících dětí naproti němu.
" Pane Pottere měl byste vědět, že vám povím jen to nejnutnější co potřebujete, abyste se chránil." Promluvil konečně šedovlasý muž.
Harry jen přikývl. Byl ovšem rozhodnutý dostat z ředitele co nejvíc informací. Hermiona s Ronem jen tiše přihlíželi a pozorně hltali každé slovo rozeznívající se v místnosti.
" Jelikož vlkodlaci mají minimální rozpoznávací znaky, tak se vás nebudu ptát jak ten, který po vás vyskočil vypadal. Bylo by to zbytečné. Jak jistě víte vlkodlaci se o každém úplňku mění v krvelačnou zrůdu. V době proměny by zabili i svého nejlepšího přítele. Před pár lety byl však vynalezen lektvar, který vlkodlakům umožňuje být i v úplněk neškodným vlkem. Ministerstvo kouzel se snaží ututlat všechno, kde by mohli být jen o trošku horší, než mocnosti zla, proto není divu, že se o žádném útoku ve Věštci ani jinde nepsalo. Není však úplně pravdou, že se nedějí. Jsou i takový vlkodlaci, kteří si vybírají objeti, telepaticky se s nimi spojí, o úplňku je vylákají na dosažitelné místo a tak je kousnou. Toto jsou však jedinci. Většina znich " jen" slepě zabíjí." Povídal Brumbál trojlístku, které jen se zatajeným dechem poslouchalo.
Ani jeden z nich nebyl schopen slova. Nejdřív se však jazyk rozuzloval Hermioně.
" Myslíte, že se s námi spojil nějaký takový a chce..." zlomil se jí hlas. Nebála se o sebe, ani o chlapce který přežil, nýbrž o nejlepšího přítele. "... chce kousnout?" Dokončila roztřeseným hlasem Hermiona větu.
" Je to možné. Podle všeho dokonce pravděpodobné." Odpověděl jí posmutnělý Brumbál.
" A kdo?" zeptal se muže černovlasý chlapec.
"Kdo?" zopakoval muž, který ho zřejmě nechápal ( to se divím, s takovou mozkovou kapacitou…no nic).
" Kdo si umí vybírat ty objeti a telepaticky se s nimi spojit. Známe vůbec někoho takového?" Vysvětlil Harry a přidal ještě jednu otázku.
Brumbál se zachvěl, ještě nevěděl jak odpoví. Znal takového vlkodlaka. Nebyl si však jistý jestli by to bylo správné to říct " tak malým dětem" , i když se jich to týkalo. Zvednul se ze židle, na které právě seděl a přešel ke starožitné skříni a vytáhnul z ní myslánku. S tou se Harry poprvé setkal v minulém školním roce. Brumbál si přiložil vlastní hůlku ke spánku a z jeho hlavy " vyplula" bílo- stříbrná hmota, do které strčil hůlkou, aby zakotvila v mydlince. Až se mu to konečně podařilo, začal do ní nervózně šťouchat. Poté odpověděl.
"Je snad jediný vlkodlak v Anglii, který to umí. Jmenuje se Šedohřbet."
" To není ještě tak hrozné, když je jen jeden, nebo jo?" Vložila se do rozhovoru Hermiona.
" Nebylo by, kdyby si neměli schopnost si pomáhat. Když jeden vlkodlak zavije, tak vyšle signál druhému, který podle něj usoudí co první potřebuje." Sklonil hlavu Brumbál. Toto neměl v úmyslu říct. Když už je to však venku, řekne jim všechno.
" Vytí- to je ten signál, že ano?" Promluvil teprve podruhé za dobu strávenou v pracovně Ron.
"Jistě." Přitakala Hermi.
" Že jsem si to neuvědomila dřív." Plácla se do čela, při vzpomínce na třetí ročník - úkol od Snapa.
Harrymu to v hlavě vřelo. Vlkodlaci… vlkodlaci…
" Pane profesore jsou vlkodlaci samostatná skupina?" zeptal se. I když byla otázka položena divně, Brumbál ji chápal, stejně jako Ron a Hermiona, kteří už nesmyslnost Harryho otázek přehlíželi.
" Šedohřbet byl v minulosti.." jak bych to řekl. " nezapomenutelnou složkou Tomovi armády." Povídal Brumbál.
Při vyslovení Voldemortova křestního jména se Ron zachvěl a zblednul. Hermiona tiše vyjekla a pro sebe si zašeptala, že by se konečně to jméno měla naučit říkat.
" V minulosti?" Chtěl se ujistit o Brumbálově zprávě Harry.
"Aspoň nevíme o tom, že by ho využíval i Voldemort využívat i teď." Přiznal Brumbál.
"Jde se proti tomu všemu nějak bránit?" zeptal se Harry, kterému už z hlasu naprosto vymizela naděje.
"Ano. Nitroobrana." Odpověděl muž.
Harry přikývnul na znamení toho, že souhlasí a udělá maximum- i studovat nitroobranu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 síííííínije | 5. července 2008 v 16:38 | Reagovat

super kapča 1.koment aaaaaaaaaaaaaa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.