86. kapitola

21. dubna 2008 v 19:32 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Už ze včerejška napsaná kapitolka, ale až teď vám ji sem dávám. Opět prosím o komentáře atd...
Lajheril

Všichni tři- Harry, Hermiona a Ron šli chodbou do sklepení, kde měli hodinu se Snapem. Bylo vidět, že všichni z Nebelvíru jsou otrávení. Jen jediný student z této koleje se na hodinu lektvarů těšil. Harry.
Když mohli do učebny, sedlo si trio do poslední lavice, jako obvykle. Začali se spolu bavit, ale bylo vidět, že Harry je nějaký nervózní.
"Co se děje?" Ptala se ho Hermiona, když se upřeně díval před sebe a vůbec nereagoval. Zamávala mu před očima a až pak se probudil.
"Prosím?" Zatřepal hlavou." Co jste říkali?"
"Ptala jsem se, co ti je." Informovala ho Hermiona a pozorovala ho upřeným a starostlivým pohledem.
"Ale nic. Zamyslel jsem se."
"Vážně v tom není nic jiného?" Ujišťovala se Herm.
"Ne." Řekl ledabyle Harry a začal si číst svoji esej, protože o tom vůbec nic nevěděl a navíc chtěl, aby ho Hermiona s Ronem nechali. Neměl na ně vůbec náladu. Jejich dotěrné otázky ho obtěžovali, ale na druhou stranu byl vděčný, že se o něj zajímají.
"Dobrý den, třído." Rozrazil dveře Snape. " Dnes mi ukážete, jak jste neschopní, viďte Longbottome. Budeme totiž připravovat lektvar, který se může vyskytnout i u zkoušek NKÚ. Jmenuje se Doušek živé smrti." Ještě nějakou chvíli povídal žákům něco o tomto lektvaru, a pak poklepal hůlkou na tabuli. Hned se tam objevil postup, jak lektvar připravit.
Severus si sednul za katedru. Choval se stejně jako obvykle. Žádný letmý pohled na Harryho- nic. Chlapec byl zklamaný. Doufal, že se jejich vztahy už kvůli Lily zlepšily. Zjevně ne.
Nemohl se na svůj doušek živé smrti soustředit. Už teď tušil, že jeho práce nebude nijak daleko od té Nevillovi.
"Ježíš!" Slyšel zrovna vyjeknout Nevilla, kterému jeho lektvar zrovna propálil kotlík a lil se dál a dál.
"Reparo!" Křikla duchapřítomně Hermiona, aby dala dohromady kotlík, a poté do něj dala zpět i lektvar.
Snape jen zvedl hlavu a podíval se, co se děje. Kupodivu ji ale zase sklonil a vrátil se k opravování nějakých teoretických testů.
Neville si z čela otřel kapky potu a z hluboka si oddechl.
"Teď to míchej po směru hodinových ručiček, dokud to nebude úplně husté a černé. Pak bys měl přidat těchto pět přísad," Hermiona ukázala na tabuli. " a pak by to mělo být dobré." Radila mu Nevillovi, který se na ni vděčně usmíval a děkoval jí.
Potom se Hermiona vrátila ke svému dílu, které mělo přesně takovou barvu i hustotu, jak bylo psáno na tabuli. Opět měla perfektní lektvar.
Když se blížil konec hodiny, Harry kriticky zhodnotil svůj doušek živé smrti. Vycházel z něj neuvěřitelný smrad po zkažených vajíčkách a místo průhledné hmoty, která měla vzniknout byl jasně růžový a úplně tekutý. Povzdechl si a čekal, až Snape přijde k nim.
Severus začal kritizovat lektvar Rona,který byl ale o poznání lepší, než ten Harryho. Ron ho měl aspoň hustý tak jak měl, i když byl modrý.
Hermionin přešel bez povšimnutí a pak se podíval na Harryho vnitřek kotlíku.
"Měl jste tam Pottere, dát první nakrouhaný list mandragory a potom až dračí drápy. Udělal jste to opačně a proto z toho vzniklo tohle." Poučil ho a pak odešel. Harry se podivil. Myslel, že z něho jako obvykle udělá pitomce. Že by se přece jen něco změnilo?
Když se Harry s kamarády vyřítili z učebny, Hermiona začala mudrcovat.
"Vidíš Harry, říkala jsem ti, že ten lektvar není tak hrozný. Udělal jsi jen jednu chybu a to přece ještě nic není. A Snape neměl nijak špatnou náladu, takže si dostal poměrně dobrou známku."
"No ale já ne." Postěžoval si Ron. " Proč Harry dostal jen Hrozný a já Trolla? Vždyť jsem ho měl lepší!"
Hermiona pokrčila rameny a aktivně se vydala do třídy přeměňování. V polovině cesty se jim ale pod noh připletla nějaká prvňačka, nebo druhačka.
"Pan profesor Brumbál vám ti posílá tohle." Pípla směrem k Harrymu a podala mu dopis.
"Hm…díky."
"Není za co." Řekla a nervózně odcupitala zase pryč.
Harry otevřel dopis, psaný už tak známým úhledným písmem smaragdové barvy.
" Co píše?" Ptala se zvědavě Hermiona a hleděla Harrymu přes rameno.
"Chce, abych k němu dnes večer přišel." Oznámil jim Harry, když si psaní dočetl. " V osm hodin."
"To je dobře." Konstatovala Hermiona. " Teď je důležité, aby ses důkladně učil."
"Hm…"
"A půjdeš dnes za Sam?" Zeptal se Ron.
"Ještě nevím."
"Měl bys." Začala Hermiona. " Ona potřebuje trénink. Sám jsi to viděl včera. Jestliže spolu máte něco dokázat, budete se muset učit a to hlavně Sam, Harry! Vždyť ona kouzlí jen tak krátce!"
"Jo, já vím." Přikývnul Harry. "Ve volné hodině za ní půjdu a zeptám se jí, jestli bude mít čas. Půjdete za ní se mnou?"
Oba, jak Rontak Hermiona přikývli a vstoupili do učebny přeměňování, kde na ně už čekala profesorka McGonagalová s přísným výrazem ve tváři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stesii | Web | 21. dubna 2008 v 20:04 | Reagovat

good kapitolka ženo:D

2 Lajheril | 21. dubna 2008 v 21:18 | Reagovat

Stesii: =D takto už si mi dlouho neřekla, dík

3 Janinka | 21. dubna 2008 v 21:38 | Reagovat

Pěkná kapča;) Žeby mu nadržoval???:))

4 ellion | Web | 21. dubna 2008 v 22:34 | Reagovat

pekne pekne =)

5 Kačenka | E-mail | 22. dubna 2008 v 6:47 | Reagovat

skvělé skvělé skvělé(napsala sem to třikrát protože sem u posledních kapitol nestíhala komentovat:D všechny byli supr a tadle taky:))

6 Lajheril | 22. dubna 2008 v 10:58 | Reagovat

Janinka: Díky:)

Ell: Díky č. 2

Kačenka: díky č.3 a to nevadí. Ty komentuješ pravidelně a moc ti za to děkuju:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.