78. kapitola

5. dubna 2008 v 17:47 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Je tu další kapitola. Doufám, že budou komentíky. Plsky :-)

Dveře ošetřovny se rozrazily stejně rychle, jako na sebe madame Pomfreyová v téže okamžiku převrhla hrnek s čajem.
"Fuj to sem se lekla!" Zaklela a chytla se za srdce, jakoby se bála, že jinak dostane infarkt. "Albusi! Co se děje?" Podotkla pak, když uviděla ufuněného ředitele, který před sebou udržoval kouzlem vznášet se lehátko.
"To bych chtěl také vědět!" Prohlásil už rozčílený Harry, který se na svém lůžku posadil.
"C-co?" Zakoktala se ošetřovatelka, když uviděla chlapce. "Propánakrále, co se stalo?" Zhrozila se, když uviděla kolik drobných poranění má Harry na obličeji.
"Oh, teď není čas na vysvětlování." Pronesl svou oblíbenou větu Brumbál a chtěl odejít, když ho zastavili rovnou dvě otázky, položené ode dvou jiných lidí.
" Slíbil jste mi, že mi vše vysvětlíte! Tak co?" Znělo z jedněch úst.
A z druhých: " Co mám dělat s panem Potterem?"
Nejdřív odpověděl Brumbál na tu Harryho. " Dobře." Mohutně si oddechl. " Voldemort nás chytil. Byla bitva a zjevně utekla spousta smrtijedů z Azkabanu. Musím to dát do pořádku."
"Cože?" Vykulil překvapeně chlapec oči, stejně jako madame ošetřovatelka.
"Albusi…jak?" Vysoukala ze sebe Pomfreyová a tentokrát se i chytla za srdce a i si sedla na jedno lůžko opodál.
"Není čas. Prosím Tě, dej Harrymu nějaký posilovač a nejlépe i lektvar na spaní. Potřebuje si odpočinout… byl úplněk." Řekl a byl ten tam.
Harry vyskočil, že půjde s ním, ale Poopy ho přidržela, aby zůstal ležet. " No s tím nepočítejte! Mám od pana ředitele příkazy. Musíte si odpočinout, pane Pottere!"
"Ale já musím." Zaprotestoval unaveně chlapec.
"Ano máte pravdu." Kývla Pomfreyová a Harry se rozzářil. " Ale do postele a ležet!" Dokončila a mu se úsměv z tváře vytratil.
Ještě nějakou chvíli spolu takto nesmyslně bojovali, až nakonec Harryho přemohl spánek a zalehl do postele.
Všude byla tma, když se zase probudil. " Ježiši kde to sem?" Zhrozil se, když kolem sebe nic nespatřil. Nahmatal své brýle a rožnul lampičku.
"Ošetřovna. Jak jinak." Zamumlal si pro sebe a postavil se na nohy. Neměl ani páru kolik je hodin, ale bylo to v noci. Nikoho neviděl a byla všude tma.
Potichu otevřel dveře od ošetřovny a vyšel z ní. Věděl kam jít- zamířil k Brumbálovi. Došel až k chrliči a jako obvykle si uvědomil, že nezná heslo.
"No to mi ještě chybělo." Zaklel pro sebe a začal zkoušet hesla, které ho napadly. Nebo si spíš myslel, že by mohli napadnout Brumbála.
"Lékořicové tyčinky, potlouk, zlaté hodinky, proměna…" Nic.
Už byl sám bez sebe, když ho něco napadlo. Viděl, jak to dělají členové Řádu, když chtějí poslat vzkaz, tak to taky zkusil. Vzal si do ruky hůlku a pronesl kouzlo.
"Expecto patronum." Ze špičky hůlky mu vyletěl nádherný stříbrný jelen a nepatrně pohodil hlavou. Harry nevěděl, jak přesně se takové dorozumívání provádí a tak jednoduše jelenovi řekl, aby vzkázal Brumbálovi, ať jde k Chrliči. Jelen se okamžitě rozběhl, proplul dveřmi a za chvíli byl zase zpět po boku s ředitelem. Pak se rozplynul.
"Ach Harry!" Vydal ze sebe Brumbál. "Pojď dál." Podstoupil na bok, aby mohl chlapec projít.
"Tak co tě trápí? Že si tady v těchto hodinách." Zeptal se profesor, když se oba v jeho pracovně usadili. Měl na sobě fialové pyžamo a na hlavě jakousi zvláštní čapku. Když si uvědomil, jak na ni Harry civí, mávl hůlkou a byl v obyčejném modrém hábitu.
"No…" Začal Harry a pak si uvědomil Brumbálovu poznámku. " Hodinách? Jakých?"
"Můj ty bože, vždyť jsou čtyři hodiny ráno!"Zasmál se dobromyslně ředitel.
Harry ze sebe na to vydal jakýsi přiškrcený zvuk a pak prohlásil, že přijde jindy. A zvedl se.
"Ale no tak. Stejně už jsem vzhůru." Mrkl na něho Brumbál a pokynul mu, aby se opět zpátky posadil.
"Tak děkuju. Já jen že bych moc rád věděl, co se stalo." Nahodil Harry andělský kukuč.
"Á, no jistě." Jakoby se rozpomenul profesor a nepatrně se zamračil. Pak malinko neochotně, ale přece začal vyprávět co všechno se stalo od chvíle, kdy se Harry proměnil ve vlkodlaka. A že toho nebylo málo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.