70. kapitola- Je to dědička Zmiozela!

5. dubna 2008 v 17:28 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Kulatinýýýý!!!! To to uteklo, co? No já jsem s kapitolou hodně spokojená, ale nevím, možná śe mi to zdá, ale prosím o komentářky...:-) Je sice o malilinko kratší, než obvykle, ale i tak.. A je tu věnování: Věnuju ji Areneis. Proč nevim. Asi proto, že tu je:-)
Pa Vaše Laj

"Nebude jí to vadit?" Zašeptala úzkostlivě Hermiona a vrhla pohled na Harryho, který je táhl do Samathiné komnaty.
"Nebude!" Otočil se na ni a protočil očima. Pak kamarádka ztichla a nechala se vést Harrym někam, kde podle něj byl pokoj té holky- Samanthy. Před brněním zašeptal heslo a vešli dovnitř. Sam už tam čekala. Vypadala jinak než před tím. Volnější džíny s dírami vyměnila za užší. Delší zelený svetr měla stejný jako před tím a vlasy dřív rozpuštěné byli teď stažené do drdolu, ze kterých jí několik pramínků úmyslně vyskočilo. Harry, který si jejího vzhledu před tím nijak nevšiml teď musel uznat, že vypadala dobře. Ron od ní nemohl odtrhnout oči.
"Ahoj." Pozdravila nesměle Hermiona. "Jsem Hermiona Grangerová. Nevím, jestli jsem se ti už představovala…"
Sam zakroutila hlavou a přistoupila k trojlístku blíž. "Já jsem Sam Eadneyová…eh…tedy Malfoyová, nebo Blacková. Já sama nevím." Zasmála se, ale nečekala jejich reakci.
Hermioně zkameněl úsměv na tváři a Ron trošku ustoupil a nevěřícně se zeptal jestli vážně Malfoyová. Harry pozapomněl, že se jim o tomto detailu nezmínil. On to věděl od Brumbála.
"No ano…Malfoyová." Přisvědčila Sam.
"Jako TA Malfoyová?" Kulil zrzek oči.
"Jaká ta?" Nechápala Samantha a vrhala na Harryho jeden zoufalý pohled za druhým. Ten ale nevěděl, jak by ji z té kaše vytáhl a tak jen bezmocně pozoroval.
Slova se ujala Hermiona. "Kdo jsou tví rodiče?"
"No vlastně jsem adoptovaná. Vyrostla jsem u Eadneyů, které považuji za své rodiče. Jsou to …jak vy to říkáte? Mudlové?... , ale jsou moc fajn. Z biologických rodič znám jen matku- Narcisu Malfoyovou. Prý kvůli mně a Voldemortovi odešla od táty. To je prý Lucius Malfoy, ale ten je na Voldemortově straně a mamka si uvědomila jaký že je a odešla. Teď je na straně Brumbálové. Je to celý nějaký divný. Ještě něco se říká, že jsem potomek jakéhosi Zmiozela, takže sama nevím." Zasmála se na konci hovoru Sam, ale nikdo jiný se neusmál. Ron vypadal, že omdlí a Hermiona na ni kulila oči, div jí nevypadli.
"Co se děje?" Podivila se Sam, když si všimla jejich výrazu.
"Ale nic." Řekla Herm. "Už musíme jít. Doprovodíš nás Harry?" Poslední otázka zněla spíš jako rozkaz a když se Harry k ničemu neměl, chytla ho za rukáv a odtáhla pryč. Ve dveřích stačil říct jen "ahoj, zítra zase přijdu". Herm ani Ron se nerozloučili.
"Co sakra děláte?" Rozčiloval se Harry o několik pater výš, když se konečně zastavili.
"Co ty děláš? Pokud je pravda co říkala, tak je potomek Salazara Zmiozela a tím i spřízněná s Ty- víš- kým! Může to být její strejda!" Ron na kamaráda hleděl, jakoby se právě zbláznil.
" A? Slyšeli jste! Vyrůstala u mudlů, takže tím není nijak poznamenaná. Navíc Narcisa je na naší straně takže…"
"Ježiši Harry! Probuď se kámo! Je to sestra Draca Malfoye!" Zatřást s Harrym Ron.
"Ano, Ron má pravdu." Přitakala Hermiona, která se na kamaráda dívala spíš se soucitem. Zřejmě si myslela, že se zbláznil.
"Jo, ale je jiná, než ta Malfoyovic famílie! I Sirius je z rodu Blacků a je to dobrý člověk, tak proč by nemohla být i ona?" Dožadoval se Harry odpovědi.
"No dobře. Dejme tomu, že to tak je." Připustila Hermiona. "Ale co když je to jen nějaký Voldemortův špeh? Je to přece jeho příbuzná…"
"Ano a proč mě a tebe zachránila od Voldemorta? No? To vysvětlíš jak, Hermiono?" Vyjel na ni. Sám věděl jaké je, když ho někdo soudí jen podle toho jak se jmenuje. Jeho jméno Potter už říkalo všechno. Všichni ho považovali za hrdinu, ale to on nebyl. Vždycky mu jen přálo štěstí.
"To nevím." Řekla a sklopila zrak. Možná by nemusela být zlá… Pomyslela si, ale když se Ron Harryho zepta ještě na něco, tak zase zrak zvedla a dala zrzkovi za pravdu.
"Aha a když před tím neuměla ani mávnout hůlkou, tak jak to, že ji žádné kouzlo nestrefilo?" Ron byl rozhodnut přesvědčit Hermionu o své pravdě.
"No..to já nevím. Vlastně jsem ji tam neviděl." Znejistěl Harry. A toho se hned chytla Hermiona.
"Vidíš. Je to moc nejisté. Nejdřív by jsme si ji měli proklepnout, než ji bezhlavě důvěřovat."
"Já už ji důvěřuji a jestli vy ne, je to váš problém a mě do toho netahejte. A příště, když se s ní potkáte, tak na ni nezírejte jako na vraha." Z Harryhi sršel vztek a když dořekl poslední slovo, otočil se na podpatku a zamířil do své ložnice.
Hermiona a Ron si vzdychli a šouravým krokem se vydali stejným směrem jako Harry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.