58. kapitola- Chytač a upištěné holky

5. dubna 2008 v 17:02 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Tak a je tu. Zase mě pohltila inspirace a nápad na další povídku. Juj, to budu asi muset VM krapet popohnat, ale v další (59.kapitole), která už je napsaná jsem si to ještě trochu zamotala, takže s tím uspěcháním jějem to asi nebude tak žhavé. Ale i tak to vezmu krapet víc "hopem", ale tak to je na mé poměry tak 20 kapitol:D!!!

Další den ráno se Harry vzbudil časně, ještě před tím, než byl vzhůru kdokoliv jiný z jejich ložnice. V tichosti si natáhl školní hábit a přehodil si přes rameno brašnu s učebnicemi. Řekl si, že bude nejlíp, když nechá Rona ještě spát, přece jen by ho asi naštvalo, kdyby ho probudil o tři čtvrtě hodinu dřív, než obvykle. Vydal se tedy do Velké síně na snídani, zahloubán do vlastních myšlenek. Vyrušil ho až povědomí hlas kapitánky nebelvírského famfrpálového mužstva.
"Ahoj Harry, jsem ráda, že jsi zase zpět." Začala a zářivě se na Harryho usmívala ( no spíš byla vygebená jak…)
"Jo, to já taky." Opětoval úsměv Harry a pokynul dívce, aby se vedle něj posadila. Ta neváhala, sedla si a horlivě pokračovala.
"V týmu si nám moc chyběl a tvůj post chytače je pořád tvůj. Sice tě zastoupila mladá Ginny Weasleyová, ale s tebou se nemůže rovnat, tak ti chci jen říct, že můžeš kdykoliv nastoupit zpátky. V neděli hrajeme zápas s Mrzimorem, a tak bychom tě uvítali."
"Jasně, ale nebude to vadit Ginny? Přece jen hrála celou dobu za mě a myslím, že by…" Harry nedokončil větu a do hovoru se vmísil někdo jiný, což jak zjistil byla Ginny.
"Zbláznil ses? Ty jsi chytač a navíc chci abychom vyhráli, a to když budeš hrát, tak Mrzimor převálcujeme na celé čáře a navíc, já přece jen raději dávám góly, takže to zkusím příští rok na post střelce."
"Dobře." Otočil se Harry na dívku, která horlivě jejich rozhovor poslouchala. " Kdy jsou tréninky?"
"Rozvrh je stejný jako na začátku roku, takže dnes na hřišti! Ahoj a mějte se!"
"Vážně ti to nevadí, Ginny?" Zeptal se ještě jednou Harry Ronovy sestry, aby se ujistil, že je to v pořádku. Ginny obrátila oči v sloup a prohlásila, že už mu řekla ne. Pak se usmála a zamířila ke svým kamarádkám, které se právě dostavily do síně.
Harry byl několik minut sám a pak se k němu přidali Ron a Hermiona, kteří jak bylo vidět neměli zrovna dobrou náladu.
"Ahoj." Pozdravil je Harry s úsměvem. Jeho návrat do mužstva ho velmi potěšil a už se nemohl dočkat, jak bude hrát proti Mrzimoru.
"Proč si nám nedal vědět, že už jsi zpátky?" Vyštěkla na něj Hermiona, která se v poslední době k Harrymu nechovala vůbec tak, jak by měla, když s ním teď chodila.
Harry se zamračil a až pak si uvědomil, jak se včera rychle vypařil do ložnice, aniž by něco řekl Ronovi, nebo Hermioně, kteří na něj zjevně čekali.
" Ech, promiňte." Zamumlal Harry, ale Hermioně to ani zdaleka nestačilo. Ron se do toho moc nezapojoval, ale za pravdu dával Hermioně.
"To je v pohodě, neříkáš nám totiž vůbec nic!" Vyjela na něj dívka, otočila se na podpatku a zamířila k Parvati a Levanduli, které o něčem živě diskutovali. Ron se nestraně připojil k Deanovi a Semusovi, takže Harry zůstal sám, ale ne že by mu to nějak vadilo. Navíc, stejně si k němu po chvíli přisedl Neville, takže o společnost nouzi neměl.
Hermiona dělala celý den uraženou, ale Ronovi to vydrželo jen do oběda, a pak se s Harrym bavil, jakoby se nic nestalo, což podle Harryho nestalo. Celé odpoledne se kluci bavili o famfrpálu a když Harry kamarádovi řekl, že zase hraje za kolejní mužstvo, Ron byl jako na trní, aby se mohl jít podívat na jejich trénink a pak si chvíli zalítat na Harryho Kulovém blesku. Ten proti nebyl, právě naopak. Ronova společnost ho těšila.
Vyučování se toho dne dost podobalo tomu včerejšímu s tou výjimkou, že se nemuseli trápit s lektvary, jelikož je dnes neměli. K večeru se chlapci vydali k hřišti, oba šťastní, že zase poletí.
Hned jak Harry vyšel na hřiště a Ron na tribunu, už ho všichni hráči vytáli a tleskali. Harry se začal smát a pak nasedl na své koště, aniž by mu to kapitánka dovolila. Normálně by za to samozřejmě schytal pěkné nadávky, ale teď to bylo jiné. Všichni ho respektovali a chápali to. Přese jen, už asi dlouho neletěl…
"Tak jdeme na to!" Zaječel Fred a schytal si tím pár naoko zlých pohledů od kapitánky. Pak ale i ona zavelela a všichni se vznesli do vzduchu.
Harry si užíval ten nádherný pocit, jak mu vítr čechrá vlasy a udělal několik přemetů, za které si vysloužil obdivný pískot jedné dívky na tribuně, kterou neznal, avšak měla na sobě nehelvítský hábit, takže byla asi z jeho koleje a po chvíli, když se na ni Harry díval tak zjistil, že je zřejmě z Ginniného ročníku. Sám se podivil, co to bylo, ale nevěnoval tomu moc času, jelikož si řekl, že ten hvízdot určitě neměl s těmi salty nic společného. Ale když později udělal pár těžších fint, tak se ukázalo, že to asi bylo na něj, jelikož dívka a dokonce několik jejích společnic začalo opět pískat.
Ron se na ně díval, jakoby se zbláznily, a když trénink skončil, hnal se na hřiště už i proto, aby se kamaráda zeptal, jestli ty upískané holky zná. Harry mu samozřejmě odpověděl, že ne, nebo se s nimi aspoň nikdy nebavil. Ron se podivil, ale když viděl, jak k němu Harry natahuje svoje koště, tak už mu mysl žádné dívky nezatěžovaly.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.