41. kapitola

5. dubna 2008 v 16:29 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Další opožděná kapča. Chci se moc, moc, moc omluvit za to, že je tu pozdě...
Vaše Laj

Harry se ráno probudil díky letmému polibku na ústa, který mu dala Hermiona, sedící vedle něj na židli.
"Ahoj, už jsem to nemohla vydržet. Čekám tu už dobrou půl hodinu." Pozdravila a omluvila se za to probuzení.
"Ahoj. V pořádku. Nevíš, kolik je hodin?" Zeptal se jí Harry.
"No půl dvanácté." Odpověděla Herm. To Harryho překvapilo.
"Tolik? Páni. A co tu děláš, vždyť teď je vyučování, nebo ne?" Podivil se a upřel na přítelkyni pohled.
"V rozvrhu mám dvě volné hodiny, takže je využívám." Zářivě se na něj usmála. Když ale viděla ten jeho pohled, tak to nevydržela a opět ho políbila.
Na to chlapec čekal a svalil Hermionu k sobě na postel. Ta se samozřejmě začala bránit, ale Harry věděl jak na ni a začal dívku lechtat. Ta se v obrovské záplavě smíchu začala svíjet na posteli.
"Nech mě, pane bože!" Snažila se zachránit slovy Hermiona, ale moc jí to nebylo platné, protože jí v tom moc nešlo rozumět. Hermiona však byla chytrá a naráz vykulila oči a začal a se provinilým hlasem omlouvat.
"Pane profesore my neradi…" Začala a Harry se otočil ke dveřím. Přestal Hermionu lechtat. Ta se v rychlosti přetočila a svalila teď na rozdíl Harryho, který pořád nechápavě upíral oči na dveře, kterými podle Herm měl před chvílí projít Brumbál. To se samozřejmě nestalo. Hermiona jen využila nápadu, aby se zachránila před lechtáním. Teď už pod ní ležel Harry a ona se na něj dívala.
" Ty potvoro!" Zasmál se Harry a snažil se vymanit z jejího sevření. Nakonec se povedlo jen to, že po chvíli leželi oba na sobě v neuvěřitelné záplavě smíchu. Když se tak přebíjeli tak se nakonec svalili oba navzájem, takže z toho vznikla hromada, ve které by člověk téměř nepoznal jaká končetina patří komu.
Nakonec to opět skončilo dlouhým polibkem.
"Co to tady vyvádíte?" Vtrhla najednou do pokoje madame Pomfreyová.
"Ehm…m-my…" Začala Hermiona a vyskočila z Harryho, který se měl hlavu v polštáři a dusil se smíchem.
" Slečno, okamžitě opusťte ošetřovnu a buďte ráda, že vás dva nenahlásím řediteli!" Začala vyhánět Herm madame.
"Ale to nemůžete!" Zaprotestoval Harry ublíženě a pokračoval.
"Vždyť tu nebyla ani chvilku."
"Pane Pottere, je jen na mě jak rozhodnu o vašich návštěvách. Kdyby jste se tady chovali slušně, nevyhnala bych vás slečno." Prohlásila vážně Pomfreyová.
"Ale…" Zasnažil se ještě Harry, ale ošetřovatelka už tahala Hermionu pryč, takže to stejně nebylo ani trochu platné.
No jo to zase dopadlo. Pomyslel si chlapec a s uraženým výrazem sebou plácl zpět na postel a jelikož nebylo co jiného dělat opět usnul.
Nespal však ani chvíli, když ho probudilo otevírání dveří a do místnosti vešla Samantha. Harry tedy spěšně vyskočil, i když se mu nějak extra nechtělo o moc raději by tedy viděl Herm, Rona, nebo nějakého jiného kamaráda.
"Jé ahoj. Nevadí, že jsem přišla? Víš, myslela jsem, že by jsme mohli začít s tím učením té obrany proti černé magii nebo čím." Usmála se ostýchavě Sam a když se na ní Harry podíval hned zrudla jako rajče.
"Jo jasně." Přitakal Harry tím nejmilejším hlasem jaký ze sebe mohl vydat. Samina přítomnost mu nevadila, ale otrávilo ho to, že čekal někoho jiného, než zrovna ji.
"Tak pojďme na to." Řekl si pro spíš pro sebe, než pro Sam Harry a zpod postele vyndal obrovský svazek s tématikou obrana proti černé magii 1. ročník.
Když si knihu prohlídl chlapec pořádněji, zjistil, že vlastně není toho učiva tolik, jen je každá látka vylíčena velice podrobně. Jak tipoval, Samantha bude dobrá studentka, takže by to neměl být zatím problém.
Na první straně svazků bylo seznámení s učivem a další věci. Harry to přeletěl očima a uznal, že jsou to blbosti, tekže se rozhodl říct něco o černé magii samotné Samanthě.
" Takže, myslím, že naše první společná hodina by měla být seznamovací a tak. Takže ti nejdřív povím něco málo o Bradavicích a pak se dostaneme k předmětu, který tě mám učit, tedy obranu proti černé magii, souhlasíš?" Zahájil Harry.
Samantha zaujatě přitáhla k posteli židli, posadila se na ni a přikývla.
"Výborně." Usmál se Harry a zašmátral rukou do nočního stolečku, kde jak až dnes zjistil, měl svou hůlku.
I když věděl, že dnes ji ještě na hodinu nebude potřebovat, rozhodl se Sam nejdřív obeznámit se světem čár a kouzel. Chtěl ji ukázat hůlku a podobné věci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.