28. kapitola

5. dubna 2008 v 15:36 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Tak konečně tu je další kapitola. Omlouvám se za to, že to trvalo takový čas, ale nešlo to dřív. Byla jsem nemocná a vůbec do ničeho se mi nechtělo. Tak tady je další, i když teda nevím, jestli se vám bude líbit. Opět je na konci malá otázečka, na kterou bych chtěla, abyste odpověděli. Díky moc za všechny minulé komentáře. Uvítala bych další.Papa Vaše Lajheril

**********
U Harryho a Hermiony.
Bella je vedla už docela známou cestou ze Voldemortem. Když přišli do jeho síně, uviděli pár jeho věrných Smrtijedů a trůn, v kterém sám byl. Pohrával si s Harryho hůlkou, kterou měl v rukách. To Harryho rozčílilo, ale nedal na sobě nic znát.
"Harry Potter a šmejdka. Jak kouzelné, když vím, že ani ne za pár minut přijdete o život." Ušklíbl se Pán zla.
Harry s Hermionou na to nic neříkali a tak se rozhodl pokračovat.
"Dal jsem ti možnost, za kterou by jiní zabíjeli. Mohl si stát při mém boku a společně by jsme dobyli svět, ale ty jsi odmítl ty malý spratku. Udělal jsi největší chybu svého života, za kterou budeš pykat nejen ty, ale i tvá mudlovská přítelkyně."
"Ne! Hermionu z toho vynech! Je to jen mezi námi." Zavelel, ale po chvíli ještě tiše zašeptal "prosím".
" Obávám se, že to už nejde. Šedohřbet si ji výslovně vyžádal a abych řekl pravdu, těším se na to, až se do ní zakousne. Bude vlkodlak a jedna z Šedohřbetových řad."
"Ne, to nikdy nebudu!" Řekla trochu hlasitěji Hermiona a Voldemort se na ni poprvé podíval v tváři plný znechucení a vzteku.
"Jak se mi ty opovažuješ odporovat? Jak si to můžeš jen dovolit?!? Za to zaplatíš a draze! CRUCIO!"
Po posledním Voldemortově slovu se Hermiona začala na zemi smýkat v křečích, ale chvíli dokonce nekřičela. Pak ovšem začala. Štěstím bylo, že Pán zla neměl na mučení trpělivost. Chtěl jen Potterovu smrt. To ostatní mu bylo téměř jedno.
*************
U Brumbála a jeho družiny.
Ještě před chvílí si nevěděli rady s tím, kam mají jít. Naštěstí nikoho nepotkali, ale dost se motali všemi těmi uličky, které v hradu byli. Sirius začínal být nervózní a každou chvíli se díval na hodinky. Najednou se však někde nad nimi ozvalo hlasité vykřiknutí, plné žalu a bolesti. Jak poznali, jistě to bylo od mučícího kouzla Cruciatus. Tím jim dali ti nahoře velké vodítko k Harrymu a Brumbál se rozběhl k původci toho křiku. Překvapivě se jim to dařilo a za necelých pět minut už stáli před velkými ozdobnými dveřmi, které jak si mysleli vedli k tomu, kam se chtěli dostat nejvíc. K Harrymu. Brumbl tedy začal rozdávat pokyny, kterými se měli ostatní řídit.
************
Harry a Hermiona po pár minutách po Hermioniném Cruciatu
Uprostřed místnosti, kde před chvílí stáli jen Harry a Hermiona už byl i Šedohřbet. Ten se pomalým krokem blížil k Hermioně a ta se krčila u Harryho, který ji před vlkodlakem chránil. Voldemort ještě pořád seděl na tom trůně a bavil se pohledem na ty dva. V rukách měl pořád chlapcovu hůlku a přehazoval si ji sem a tam. Svou měl ještě schovanou v hábitu, ale už nedočkavě slintal při vědomí, že ji za chvíli vytáhne a konečně vyřkne kletku, kterou usmrtí slavného Harryho Pottera, chlapce, který mu nadělal více problémů, než jakýkoliv jiný dospělí člověk. Nenáviděl toho spratka z celého srdce.
Teď se však ozvalo ostré škubnutí a zaskřípání dveří. A než se stačil Voldemort nadát a něco udělat, ve dveřích stálo sedm členů Fénixova řádu a sám Brumbál.
" AXPELIARMUS!" Zahřměl Sirius a vytrhl tak Voldemortovi z rukou Harryho hůlku a poslal ji právoplatnému majiteli. Harry tedy měl svou hůlku. Tím, jakoby dostali všichni nějaký příkaz k boji a jako o život začali bojovat. Samozřejmě smrtijedů bylo víc. Fénixův řád se ale ku podivu bil statečně a síly byli vyrovnané. Voldemort odrážel však jednoho nepřítele za druhým jen aby se dostal k Potterovi. Šedohřbet zase hledal Hermionu, kterou mermomocí chtěl do svých řad. Ta se však krčila za Harrym, kterého si moc nikdo nevšímal. Všichni měli co dělat se svým protivníkem. Proto měl tedy Harry možnost vysílat kletby na různé Smrtijedy. Nevšiml si tedy, že se k nim blíží krvežíznivý vlkodlak. Tomu však zapříčil cestu Sirius a začal po něm metat jednu kletbu po druhé. Šedohřbet se jim však v celku slušně vyhýbal.
"MDLOBY NA TEBE!" Křikl Sirius s namířenou hůlkou na vlkodlaka, ten se po chvíli zhroutil v bezvědomí na zem.
Harry tedy mohl nechat Hermionu samotnou s o trochu větší, ale i tak mizernou jistotou, že jí nic nehrozí. Sám se tedy vydal k Voldemortovi. Byl plný vzteku, který si chtěl vybýt na člověku, který mu dluží tolik bolesti a utrpení.
Po chvíli hledání se ale se svým protivníkem konečně střetl.
" Tak ty si myslíš, že dokážeš mě, Pána všeho zla porazit?" Zasmál se krutě Voldemort. Harry na to nereagoval, jen se ušklíbl.
" Mdloby na tebe!" Řekl v celku potichu a vyslal proti Voldemortovi kouzlo. Ten se mu ladne vyhnul a začal po Harrym metat jedno Avada Kedavra za druhým. Chlapec se však smrtícím kletbám překvapivě vyhýbal a ještě stačil sám vykřikovat další kouzla, které měli porazit Voldemorta. Když už začínal Fénixův řád slábnout, opět se rozevřeli dveře a do boje přišlo dalších devět lidí bojujících na straně Brumbála. Harry se otočil a pousmál se.
"Harry, běž k Hermioně a najdi Narcisu Malfoyovou. Odvede vás do bezpečí. Rychle! My půjdeme za vámi hned jak to bude možné. " Ozval se za ním Brumbálův hlas. Věta byla odříkaná kouskovaně, jelikož stál proti Voldemortovi a sváděl s ním bitvu, která stála za podívání. Harry ale uposlechl a vydal se na místo, kde Hermionu nechal. Ta tam sice byla, ale ležela na zemi. Harry k ní tedy přiběhl a začal jí rychle kontrolovat tep. Oči se mu rychle zalily slzami. Když však zjistil, že je jen v bezvědomí, spadl mu velký kámen ze srdce.
Šedohbet se začal probouzet z onoho kouzla, které ho zasáhlo. Přeměnění lkodlaci měli přece jenom jisté schopnosti, které jim přidávali na síle. Hned se rozhlédl kolem sebe. Měl strašnou chuť se do někoho zakousnout. Dokonce mu už bylo jedno, jestli to bude Hermiona. Pak se ovšem schopil a opět dívku začal hledat svýma krutýma očima. Po chvíli ji spatřil. Ležela na zemi a u sebe měla Pottera, který u ní nějak seděl. Poté chlapec vstal a vytáhl hůlku, kterou namířil na Hermionu.
"To je moje chvíle." Zašeptal si pro sebe vlkodlak a rozběhl se směrem k dvojici.
A opět tu pro vás mám další otázečku.
Chtěli by jste aby Šedohřbet někoho kousl? Když ano, tak koho?
Připomínám, že lidí může být víc a nemusí to být jen Harry, nebo Hermiona.
Prosím, komentujte a odpovídejte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Svorka-Hanka | E-mail | Web | 18. ledna 2009 v 10:27 | Reagovat

Nejlepší by bylo kdyby kousnul voldemorta, ale to by asi neudělal...:Djinak snad nikoho.....a moc pěkná kapča!

2 tatu | E-mail | 1. března 2010 v 11:39 | Reagovat

kdyby kousl 3 lidi to by šlo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.