16. kapitola

5. dubna 2008 v 14:44 | Lajheril |  HP a vlkodlačí mládě
Celý týden uběhl jako voda a blížil se výlet do Prasinek. Jak se ukázalo, do vesnice se rozdofli jít jen ti, kteří tam něco nutně potřebovali. Ostatní tam nešli. Všechny tedy překvapilo, když Harry, Ron a Hermiona prohlašovali, že se tam těší.
Měli bychom jít…" šeptla Hermiona a všichni tři se zvedli.
Harry a Ron vyběhli nahoru do ložnice aby si vzali teplejší oblečení a v Harryho případě i peníze. Hermiona s sebou už všechno měla. Až se chlapci vrátili, vydali se všichni tři zasněženými školními pozemky až k Hybridově boudě. Ani nemuseli klepat a Sírius jim hned otevřel dveře.
"Už jsem vás vyhlížel. Jdeme na to? Už potřebuji jen tvoje vlasy, Rona." Řekl jim hned Sírius.
Ron si tedy vytrhl pár rudých vlasů a sednul si k Hagridovi. Ten to všechno pozoroval z povzdálí a tvrdil, že by to měli Brumbálovi říct. Slíbil však, že nikomu o tomto Siriusově výletu nepoví. Sírius si oddechl a přidal vlasy do nevábně vyhlížející tekutiny. Ta začala bublat, ale Sírius se jí nenapil. Místo toho přešel pokoj a z jedné ze zásuvek na skříni poblíž vytáhnul podobnou placatku jako měj v minulém roce falešný Moody. Pak do ní lektvar nalil a pořádně ji zazátkoval.
"Měl by mi vydržet na pět hodin, bude to stačit?" zeptal se jen tak mimochodem.
"Bohatě." Usmála se Hermiona.
"Rone děkuji ti, že jsi mi to umožnil." Řekl Sírius a lokl si z placatky.
Za pár minut stáli Harry, Hermiona a Sírius v podobě Rona ve dveřích a loučili se z Hagridem a pravým Ronem.
Po únavné cestě k hlavní bráně, Filchovým zkontrolováním a ještě únavnější cestě do Prasinek konečně přišli ke Třem košťatům, místnímu hostinci. Všichni byli naprosto promočení, což měla taky na svědomí zuřivá koulovačka asi uprostřed cesty. Sírius alias Ron si to naplno užíval a až přišli do hostince, provedl na nich vysušovací kouzlo, takže byli dokonale suší.
" Tonksová?" Zeptal se Harry s rukou položenou na rameně ženy, kterou tyto prázdniny poznal.
" Ahojte vy tři." Řekla poněkud rozpačitě.
Když se Harry podíval pořádněji, zjistil, že vedle nich u stolečku sedí tlupa bystrozorů. Všichni jak věděl byli členy Fénixova řádu.
" Co tu děláte?" Zeptal se Harry a všechny si je přeměřil pohledem.
Slova se opět ujala Tonksová. "Víš, máme Tě hlídat Harry."
"A to jako nařídil kdo?" Rozčiloval se Harry a většina lidí už se na ně dívalo.
"Pojďme si promluvit ven." Navrhla Hermiona a oba stolečky se zvedli. Tendenčně zašli do nejbližší méně frekventované uličky, a tam jim Moody, jeden z bystrozorů vysvětlil proč tu vlastně jsou. Jednoduše měli chránit Harryho.A nařídil to kdo jiný než Brumbál. Ten se samozřejmě rozčiloval, že ochranu nepotřebuje. S těmito slovy odešel i s Ronem a Hermionou, kteří na bystrozory vrhali omluvné pohledy. Ti samozřejmě vyrazili za nimi. Jen se hlasitě bavili a žertovali. Nikdo by nepoznal, že sledují tři děti před sebou.
Harry jenž se snažil Siriovi výlet nezkazit se choval jak nejlépe mohl. I když s pěti bystrozorama za zadkem to bylo hodně těžké. Po dvou a půl hodinách nakupování dárků výlet však splnil svou funkci. Harry, kterému chyběl jen dárek pro Rona se hned rozběhl ke krámku, který měl v sortimentu všechno o famfrpálu. Harry tedy kamarádovi koupil kufřík, který obsahoval všechny leštící i jiné potřeby, které Ron potřeboval na údržbu svého koštěte. Mimi to tam měl i příručku jak jinak než o košťatech. Harry byl s výběrem dárku velice spokojený a byl rád, že nemusel nic shánět. Hermiona to měla ovšem těžší. Kupovala dárek Ginny. Nakonec se rozhodla vzít jí jen sladkosti z Medového ráje. Ty si nechala zabalit do úhledného balíčku, takže to byl dárek přesně pro Ginny. Sírius nic koupit nepotřeboval. A tak se trojice už jen potulovala po vesnici a dívali se co by komu mohli koupit. Po chvíli Harry spatřil malý obchůdek, v němž prodávali hábity. Harry se jen zamračil a k Hermionině a Siriusově překvapení tam vešel. Přešel až k pultu a suveréně se zeptal, jestli mají hábity pro skřítky. Prodávající kouzelníce na něj vytřeštila oči, ale začala něco hledat za pultem. Pak se zvedla a podala Harrymu černý hábit opravdu šitý na míru pro skřítka.
"Může být takovýto?" Zeptala se s pohledem upřeným na Harryho jizvě.
"Ano. Ale potřebuji dva." Řekl chlapec.
"V jakých barvách?"
"Nevím. Jedna by měla být tmavá, pro skřítka. Druhá světlejší pro skřítku." Odpověděl prodavačce Harry a podal jí hábit. Ta s ním zašla do vedlejšího pokoje a po chvíli se vrátila s dvěma hábity stejné velikosti, jako ten co mu ukazovala před tím, jen teď byl jeden tmavě zelený a druhý oranžový.
"Můžou být takovéto barvy?" Zeptala se prodavačka a Harry přikývnul.
"Dobře. Chcete je zabalit?"
Tak tady je 16.kapitola..nic jiného nevím co napsat...jen...snad se vám bude líbit
Vaše Laj

"Ano:" Přitakal Harry a prodavačka opět zašla do vedlejší místnosti. Když se vrátila nesla dvě krabice, jednu oranžovou se zelenými pruhy, jak vysvětlila tak pro skřítku a druhou zelenou s oranžovými pruhy, pro skřítka. Harry jí pak už jen zaplatil, vzal si krabice a vyšel i s Hermionou a Siriusem z krámu. Oba na něj hleděli, jakoby do nich uhodil blesk.
"Harry? Ty si koupil dárek Dobbymu a Dixy?" vykulila oči Hermiona.
"Ano, zaslouží si je." Odpověděl.
"Dixy je ale má skřítka!" začal se na oko rozčilovat Sírius.
"Já pro ni mám taky dárek." Zasmála se Hermiona a dodala. " to ale i pro Dobbyho."
"Takže Dixy toho dostane dost. Já pro ni taky totiž něco mám." Zasmál se Sírius, ale hned se zarazil, protože se ozvala rána a výkřiky lidí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moncakovinka | 21. května 2008 v 19:09 | Reagovat

Cítím,že něco plánuješ...Tonxová a spol tam nejsou jen tak...Sem zvědavá,co se stane...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.